|
|
Vývoj liturgických tradic a jejich význam pro křesťanská společenství. Autor (1918–2002, františkánský kněz), patřil k našim předním teologům, zvláště liturgistům. V letech uvolnění 1969–1970 přednášel jako odborný asistent na katolické teologické fakultě liturgiku. Ještě před vstupem do řádu roku 1946 působil v pastorační praxi. Pro jeho liturgická studia je příznačné šťastné spojení odborných teologických znalostí se smyslem pro slovesné a výtvarné umění, který je pro práci na vytváření liturgie nepostradatelný. Po dobu patnácti let překládal v rámci tzv. pražské liturgické překladatelské skupiny liturgické texty, dosud v oficiální liturgii používané. K další jeho přednosti patří i znalosti v historické i současné biblistice. V této práci se soustřeďuje na to, co nesmí být překryto ceremoniální bohatostí či slavnostností liturgie, ani redukováno v nejprostších pastoračních podmínkách, anebo nedostatečně fundovanou improvizací křesťanského společenství.
