České vysoké školství

Životopisy autorů
Předmluva
1. Od elitního přes masové k univerzálnímu terciálnímu vzdělávání: konceptuální rámec
Petr Pabián
1.1 Elitní, masové a univerzální terciální vzdělávání
1.2 Od elitního k univerzálnímu: kam došla Česká republika?
1.3 Od elitního k univerzálnímu? Přehled tematických kapitol
Použitá literatura
2. Od elitního k univerzálnímu terciárnímu vzdělávání: tematické pohledy
2.1 Studenti v procesech univerzalizace terciárního vzdělávání
Libor Prudký
2.1.1 Vývoj nárůstu počtu studentů terciárního vzdělávání - pokus o strukturální pohled
2.1.2 Některé souvislosti posunů v průběhu studia
2.1.3 Změny v rovnostech šancí ke studiu terciárního vzdělávání v České republice
2.1.4 Diference v kvalitě vzdělávání uvnitř terciárního vzdělávání v České republice
2.1.5 Poznámka o diferencích v participaci studentů na vzdělávání a fungování vysokých škol
2.1.6 Místo shrnutí a závěrů
Použitá literatura
2.2 Vyučující na cestě od elitního přes masové k univerzálnímu terciárnímu vzdělávání
Petr Pabián
2.2.1 Kvantita a kvalita: pokles nebo diverzifikace kvality?
2.2.2 Relevance: komu patří terciární vzdělávání a výzkum?
2.2.3 Akademická kontinuita: konec společenství?
2.2.4 Závěr
Použitá literatura
2.3 Výzkum v terciárním vzdělávání
Karel Šima
2.3.1 Úvod - proces masifikace a proměny výzkumné kapacity vysokého školství
2.3.2 Výzkum ve vysokoškolské politice - vysoké školy v politice výzkumu
2.3.3 Posilování výzkumné kapacity vysokého školství od konce devadesátých let
2.3.4 Výzkumná kapacita
2.3.5 Závěry
Použitá literatura
3. Masifikace a obsahy terciárního vzdělávání
Libor Prudký
3.1 Jaké jsou cíle masifikace terciárního vzdělávání?
3.2 Vybrané vlivy na obsahy terciárního vzdělávání
3.2.1 Vzdělanostní společnost a její rozpory jako první z rámců obsahu terciárního vzdělávání
3.2.2 Koncepty vzdělávání a jejich možnosti jako obsahových východisek pro zacílení variant terciárního vzdělávání
3.2.3 Vzdělávání jako součást utváření osobnosti a společenství
3.3 Vybrané koncepty obsahových směřování současné společnosti
3.3.1 Koncept kvality a udržitelnosti života jako naplnění teorie racionální volby
3.3.2 Koncept otevřené společnosti jako rámec rozvoje kvality a udržitelnosti života
3.4 Svoboda jako kritérium pro odpovědi na otázku po obsahu a cíli současných společností i jako součást obsahů vzdělávání
3.5 Diferenciace obsahů terciárního vzdělávání a učení se svobodě jako jejich atribut
Použitá literatura
4. Závěr: shrnutí a výhledy
4.1 Shrnutí: české vysoké školství mezi elitním a univerzálním
4.1.1 Vnímání přístupu k terciárnímu vzdělávání
4.1.2 Funkce vysokého školství
4.1.3 Kurikulum a formy výuky
4.1.4 Studentská diverzita
4.1.5 Institucionální diverzita
4.1.6 Rozhodovací mechanismy na celostátní úrovni
4.1.7 Standardy kvality
4.1.8 Kritéria pro vstup
4.1.9 Akademická správa
4.1.10 Vládnutí v rámci institucí
4.1.11 Pokus o celkový pohled: nerovnoměrnosti vývoje a výsledná napětí
4.2 Výhledy: rozšiřování horizontů
4.2.1 Studenti a jejich působení v rámci rozvoje vysokoškolského vzdělávání
Libor Prudký
4.2.2 Vyučující a budoucnost českého terciárního vzdělávání
Petr Pabian
4.2.3 Výzkum ve třech fázích masifikace VŠ
Karel Šima
4.2.4 Rozvoj terciárního vzdělávání u nás bez zvážení obsahů a cílů
Libor Prudký
Použitá literatura
Příloha: Grafy a tabulky
Rejstřík

Renomovaní čeští autoři přináší první komplexní a teoreticky založený pohled na vývoj českého vysokého školství po roce 1989. S využitím konceptu "masifikace" vysokého školství detailně analyzují základní vývojové trendy, jimiž české vysoké školství prošlo, a to v několika vzájemně propojených oblastech. Podstatné změny kapacit vysokého školství měly významné důsledky pro postavení jak studentů, tak akademických pracovníků. Tito hlavní aktéři jsou představeni jak z hlediska vnitřních charakteristik, tak i v kontextu celé společnosti.